sipkaRealizace a montáž 01
sipkaPoradenství a prodej
sipkaFinancování a dotace
info

18 prosinec
2014
PF 2015 ...
Vánoční přání a PF 2015... více číst celou aktualitu

18 listopad
2014
Aktualizace ...
Aktualizovali jsme informace o výkupních cenách dle... více číst celou aktualitu

sipka

Fotovoltaické články





Fotovoltaika využívá přímé přeměny světelné energie na elektrickou energii v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. V současné době se na výrobu fotovoltaických článků používá především křemík (Si). Tento polovodičový prvek je na povrchu Země po kyslíku druhým nejvíce zastoupeným prvkem s podílem asi 27,3 % zemské kůry (jiné polovodičové materiály, např. galium arsenid, kadmiumsulfid, kadmiumtellurid, selenid mědi a india, nebo sirník galia se zatím zkoušejí).

Fotovoltaický článek je velkoplošná dioda alespoň s jedním PN přechodem. V ozářeném fotovoltaickém článku jsou generovány elektricky nabité částice (páry elektron – díra). Elektrony a díry jsou separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu. Rozdělení náboje má za následek napěťový rozdíl mezi „předním“ (-) a „zadním“ (+) kontaktem fotovoltaického článku. Vnějším obvodem zapojeným mezi oba kontakty potom protéká stejnosměrný elektrický proud, jež je přímo úměrný ploše solárního článku a intenzitě dopadajícího slunečního záření.

Světlo, dopadající na fotovoltaický článek, musí mít dostatečnou energii, aby článek mohl vyrábět elektřinu. Pro křemíkové fotovoltaické články potřebuje foton energii minimálně 1,12 eV (elektronvoltu), což odpovídá vlnové délce asi 1,1 mikrometru. Důležitou podmínkou je, aby všechny články měly stejné elektrické parametry. Jinak se sníží celkový výkon na hodnotu článku s nejhorším výkonem. Energie fotonu, která překračuje potřebnou hranici pro výrobu elektřiny, se mění v teplo.

Druhy fotovoltaických článků
Fotovoltaické články dělíme podle druhu krystalické struktury křemíku na polykrystalické a monokrystalické. Rozdíl mezi monokrystalickým a polykrystalickým článkem je především jeho tvar. Zatímco monokrystalický článek má zkosené rohy (tvar osmiúhelníku), polykrystalická buňka je čtvercová.

Monokrystalické články mají stejnoměrné zabarvení (bývají většinou černé), polykrystalické články vykazují zpravidla živou strukturu a jsou modré. Další rozdíl je v účinnosti – monokrystalické články jsou účinnější, ovšem na druhou stranu u monokrystalických panelů není využití plochy vzhledem k tvaru tak dokonalé (rohy článků nemají pravý úhel) a v konečném důsledku jsou oba typy modulů výkonově obdobné.